Výstava kreseb krajiny, kulturních památek a lidové architektury širšího regionu středního Povltaví konaná při příležitosti blížícího se 100. výročí úmrtí Václava Jansy a Antonína Waldhausera.

Výstava představuje vybrané kresby tří českých krajinářů, kteří se ve své bohaté a rozsáhlé tvorbě věnovali také námětům z oblasti Sedlčanska, Sedlecka a lokalit kolem Vltavy. Prezentované ukázky jsou vybrány z ilustračního doprovodu k textům v rozsáhlé a několikasvazkové vlastivědné edici Čechy, kterou vydával na konci 19. století známý pražský nakladatel Jan Otto (1841–1916). Ta podrobně a systematicky popisuje historické, zeměpisné a kulturní reálie českých zemí. O Sedlčansku a jeho přilehlých lokalitách je pojednáno ve druhém (Vltava) a osmém (Táborsko) svazku této edice. Tyto díly jsou doplněny kresbami autorů, o kterých pojednává tato výstava.

Václav Jansa (1859–1913), významný český krajinář, se natrvalo proslavil hlavně svými akvarely Prahy. Vedle toho je autorem řady kreseb také z jiných lokalit českých zemích. Na svých obrazech znázornil mj. některé hrady, zámky či kostely na Sedlčansku a Sedlecku.

Antonín Levý (1845–1897) přispíval ve druhé polovině 19. století svou bohatou ilustrační tvorbou do tehdejších obrázkových časopisů (Světozor, Zlatá Praha, Květy). Ze širšího regionu středního Povltaví jsou dokumentačně hodnotné jeho četné kresby míst kolem Vltavy v jejich původní podobě, tj. před zatopením Orlickou přehradou na počátku 60. let 20. století.

Antonín Waldhauser (1835–1913), méně známý český krajinář, je autorem řady krajinomaleb z různých míst naší vlasti (např. jižních Čech, Šumavy nebo Českomoravské vysočiny). Pro své obrazy čerpal náměty mj. z oblasti lidové architektury. Kreslil osamělá stavení v krajině, větrné mlýny a boží muka.

Pavel Hynčica